secret envelopes

miluji přehrabovat se ve starých věcech. a navíc když jsou to dopisy od supráckejch lidiček! :)

takových emocí, co se v nich skrývá! během počítání pár A4 papírů jsem prostřídala snad všechny nálady. od smíchu po zvláštní nostalgii až po slzičky.

jsem zastáncem osobní komunikace, když to ale nejde, tak upřednostňuji formu dopisu, psaníček a třeba i vzkazů psaných rukou.

v těchto dopisních listech se skrývá nemálo emocí, vzpomínek i tajemství.

teď se blíží léto, čas dovolených a výletů. v této době se posílají pohlednice. těším se.

máte rádi psanou formu komunikace  nebo spíše upřednostňujete mluvení?

A.

letters for Kate

jelikož mi odjela nejbližší osoba, Kačenka, tak jí budu psát osobní dopisy v normální obálce přes poštu, tak jak to má být napadlo mě ale, že bych mohla orientační body psát i sem.

tak, abych nějak začala a odstartovala tuto sérii článků s názvem letters for Kate....

Má nejdražší a nejmilovanější Kačenko,

za tu dobu, co jsi v Brně, se toho stalo hodně.

i krásného, i ošklivého..

 

pár zážitků ti popíšu, jelikož si sdělujeme vše. musím ti v první řadě připomenout, že jsem včera měla narozeniny (už je mi šestnáct-to jsem už velká holka co? :D) a když už jsem u toho připomínání, tak to spolu pořádně oslavíme!!

pozdrav z Rozdělova

 

nejradši mám ten zážitek, který už na blogu je(→fairy tale about deer←). po dosti dlouhé době jsem měla možnost se sejít s kamarádem, kterého jsem skoro rok(?-možná i dýl-?) neviděla, nemohli jsme si popovídat, jako dřív. strašlivě mi to dodalo energii a jsem teď mnohem víc veselá. směju se skoro pořád! :)

dnes jsem s ním byla zas! :)

teď mi došlo, že jsem kvůli(díky) němu vlastně asi na dva dny hrála-pařila lolko! :D :D

myslím na tebe, Čupíku! ♥

 

k narozeninám bych se ti chtěla pochlubit snad jen tím, že jsem strašlivě šikovná a k vlastním narozeninám jsem si upekla dva dorty. :D (povedly se, chválili ho i ve škole!!)

včera, sedmnáctého března, jsem den trávila s Luckou a Pájou, od Páji jsem dostala mega rozkošné plyšové, půlmetrové žluto-žluté kuřátko :D a Lucka mě také obdařila plyšovým dárkem, ale přidala i rámeček rozměru A4 s naší superkrásnou fotkou! :D prostě úplně ne/normální dárky.

a následovalo spoustu dalších dárků :))

 

potom, večer jsem ještě jela k Bernardům. babička s dědou pojedou na 3 týdny hlídat psy Jitce do Odolený Vody. tak jsem se s nima šla rozloučit. Venda aspoň bude mít byt pro sebe..

Calipa jsem teď dlouho neviděla, ale psal mi, že se má dobře. ten tě pozdravuje :)

jo, a taky tě musím znovu pozdravovat od Milana, Lucky, Páji, mamky a vlastně ode všech, co tě znají a mají tě rádi! :)

 

sedmého března jsem byla na tom maturáku naší školy E4 a T4, kam jsme měly jít spolu ( :( )

nakonec jsem šla s Milanem a nakonec jsem si to užila..! a ségry tam vystupovaly s DIAMONDEM, první jejich veřejné vystoupení :) jsou šíleně šikovný! jsem na ně moc pyšná! :)

většinu večera jsem strávila s Gabčou Heclovou(zná jí celý Kladno a většina český republiky a ona byla se mnou, s holkou, kterou potkávala na ZUŠce na zpěvu? -to mě hodně potěšilo! :) )

 

minulý týden, čtvrtek dvanáctého, myslím, jsem byla u dětský doktorky, na očkování. a to jsem ti vlastně volala a říkala jsem ti to, že končí jak doktorka, tak sestřička....tak tobě osmnáct bylo, vlastně nejsi dítě už..(ikdyž! obě velmi dobře víme že stále jsi! :D)

 

myslím, že to je za posledních čtrnáct dní vše..

(-samozřejmě z těch lze zveřejnitelných informací!)

 

co víc dodat. snad jen to, že tuhle sérii jsem chtěla odstartovat už včera, jako symbolicky, on my birthday. však únava byla silná a přemohla mě..

tak až dnes.

 

těším se na tento víkend! :)

těším se na tebe! :)

miluji tě! :)

tvá Anna ♥

 

 

první článek ze série letters for Kate je na světě! snad sebude líbit nejen Kačence, ale i ostatním čtenářům :)

 

A.

fairy tale about deer

tak po delší době opět zdravím z mého zvláštního světa :)

před dvěma dny jsem měla to štěstí se opět sejít s mým o-rok-starším(vlastně o dva roky starším) kamarádem ze základky. Viděli jsme se po půl roce, ale pořádně si popovídat a zasmát se spolu jsme měli možnost až teď.
jsem vážně ráda! patří k těm lidem, které vždy ráda uvidím!

abych vysvětlila název článku...no, šli jsme spolu lesem(aby jsme měli víc času na vzpomínky na společná léta na ZŠ) a já viděla něco mezi stromy....bála jsem se, že to je nějaká liška či vlk (nedošlo mi že by tam nemohli být :D) a s mým přehnaným strachem ze psů (nikdy mi žádný pes nic neudělal, ale prostě se s nima moc nekamarádím) to bylo nepředstavitelné, že bych kolem nich prošla. ale šla jsem vedle zdatného skoro-muže, tak jsem si přišla chráněná. nakonec to nebyl ani vlk, ani liška. byla to rodinka srnek.

v životě potkáme spoustu nových lidí. staré opouštíme kvůli novým a nové kvůli starým. tak už to chodí. já naštěstí nemusím opouštět nikoho. mí přátelé jsou natolik vnímaví(aspoň v to doufám), že jim nevadí, že se stýkám jak s novými, tak se starými přáteli.

Srnčí příběh je zakončen, ale rozhodně nebyl poslední! potřebuji kolem sebe lidi, kteří mě chápou a se kterými se nemusím bát o čemkoli mluvit!


děkuji za příjemný den! :)
A.

whatever

každý má své špatné dny a smutné chvilky.. a nejlepším lékem na tyto momenty je někdo komu se můžete svěřit!!

já měla do října loňského roku takovou svou schránku na mé pocity...jmenovala se Maxa, byla to potkaní samička....

byla mým zpovědníkem, vše, co si vyslechla si nechala jen a jen pro sebe! (mám u ní 100% jistotu, že to neposlala nikdy dál, jako spousta lidí..!) 

bohužel mě opustila....ale udělala pro mě vše co mohla!

v tomto období, kolem poloviny března na ni myslím často, protože se blíží mé narozeniny a právě k mým narozeninám Maxa přišla k nám do rodiny, ke mě, přirostla k mému srdci a k mé duši.

cílem tohoto článku vlastně je poukázat ne to, jak dokážou zvířata naslouchat a vlastně je to článek ze zoufalosti..strašlivě moc mi chybí někdo, komu můžu, se stoprocentní jistotou nevyžvanění to někomu, svěřit svá tajemství a své radosti a smutky..

A.

krutá pravda

jsem obětí celé třídy! 

(přetči si to Kopy!)